Neslavné monology a těsné živůtky

Přes všechny neúspěchy jsem nikdy nepropadl sebeuspokojení.

Nikdy jsem nechtěl nic zadarmo; například pro někoho něco udělat.

Kdepak, to by mi nikdy neudělala, aby mi utekla.

Nechápu, proč se na mě šéf mračí od té doby, co jsem se ho slušně dotázal, zda bývá kolem čtvrté odpoledne ještě při sobě.

Můj šéf je zlatý člověk. Kéž by mu bylo tak o čtyřicet víc.

Jak jsem se oženil, má choť se mi vzmužila.

Nevadí mi, že náš vedoucí nedoslýchá, jako že neslyší ani neposlouchá sám sebe.

Moje paní mi nechce uvěřit, že se jí tolik nazlobím je a jen proto, abych měl štěstí ve hře a zajistil nám tak na stará kolena slunné stáří.

Považuji za vrchol nevděku, když vynikajícího ředitele nechají patnáct roků trápit v čele podniku, který jde soustavně od desíti k pěti.

Nemlať to dítě do hlavy, nebo bude po tobě!

Nemrzí mě, že mi je šedesát, jako to, že s manželkou máme dohromady stopětadvacet.

Nevím – jsem já tak přemrštěně nepořádný, nebo ona tak přemrštěně pořádná?

Nabídl jsem své choti, že pro ni půjdu třeba na konec světa, ale ona hned: Nikam! Ani za roh do hospody! O životě vím téměř vše – zejména od své ženy.

Manželství je terno! Vezměte si, co jsem za svobodna vyházel zbůhdarma peněz za vaření, za prádlo, za žehlení a za úklid. A co jsem se oženil, dělám si to všecko krásně sám a zadarmíčko! A rád…

Víte, jaký byl v našem podniku nepořádek, když po pěti letech, co jsem tam ředitelem, je to ještě horší?

Mám něco s ischiasem: přestal mě bolet.

Já mám náhodou táááááákle vysokou školu!

Nevadí mi, že manželka hodně čte, ale vadí mi, že se pak vlastními slovy snaží, abych o nic nepřišel.

V přírodě panuje rovnováha. Má choť mi dokáže za minutu domluvit tak, že mám zaraženou řeč na celý den.

Ovšem - oba poněkud pokulháváme. Jenže já mám jednu nohu delší, kdežto ten chudinka kratší.

Snažím se dát vždycky první ránu, protože pak už většinou jenom držím.

Do všeho bych praštil! Ale copak na to mám sílu?

Když si něco zařídím přes známého, to přece samo o sobě nic neznamená. Problém začíná tehdy, když začnou využívat protekci a podmazávat všichni.

Není to s námi tak zlé. Znám celou řadu lidí opravdu velkých a ušlechtilých zásad. A dva je dokonce dodržují! Od té doby, co mi půjčil tisícovku, nemůžu vám ho ani vidět.

Nejlépe je lidem přát věci, ze kterých také sami něco máme. Například dobré počasí.

Nemohu si pomoci, ale kdo nesdílí mé názory, nemůže být prostě dobrý člověk.

Víte, co já bych v životě všecko dokázal, nebýt na sebe tak krátký?

Kdepak, taková mladá generace, jako jsem býval já, taková už nikdy nebude.

Tvrdila, že se mi snaží nahlédnout do duše a zatím čuměla celou dobu upřeně do prázdna.

Jak mám najít brýle, když nemám po ruce brýle?

Ať si mám malej rozum, hlavně, že je můj!

To jsou ale u nás dneska fotbalové kluby - ani koupit pořádného hráče nedovedou!

Honit deset zajíců najednou je účelné, jen pokud jde o poskočení na čerstvém vzduchu.

Pojistil jsem si klíče od bytu proti ztrátě tím, že jsem si na pouzdro napsal jméno a plnou adresu.

Nejhezčí posezení je, když si k tomu člověk může lehnout.

Kolikrát si člověk říká: Nedělej to, je to očividná blbost! A pak se nakrásně ukáže, že měl úplně pravdu.

Kdybych někdy říkal, co si myslím, viděli byste, že jsem měl vždycky ve všem pravdu.

Já jsem vám takový ňouma, že kdybych nic nedělal, tak bych se snad ani neuživil.

Máte pravdu, máme tu božský klid. A což teprve, kdybyste někdy přijela, až tu nebudete.

Něco na tom bude: Četl jsem, že my lidé jsme více než z poloviny vlastně ženské.

Nejsem bezohledný. Vyžaduji si toliko více ohledu od druhých, než mám vůči nim.

Málokdy se stihnu vrátit domů do včera.

Vím, že vás otravuji, ale já jsem na tom daleko hůř. Jsem už otrávený.

Láska to je pěkná věc, ale zase si člověk nechá moc líbit.

Byl to výborný pes. Snad jen mohlo být trochu více česneku.

Já vím, že by to se mnou žádná druhá tak dlouho nevydržela. Ale s tebou by to bal taky žádný tak dlouho nevydržel.

Ač máme jen jedinou prodejničku, je to naše nejlepší prodejna na světě.

Nevadí mi, že mi závidějí, jako to, že nevím co.

Já vám nevím, čím to je, ale čím více řvu, tak si tak nějak více věřím.

Přece jste všichni museli zcela zřetelně slyšet, že jsem nic neříkal.

proto, že mě má někdo chuť drbat, nezačnu přece sám sebe svědit.

Kdybych zítra ráno nepřišel do osmi, tak už před osmou nepřijdu.

Musím jít do sebe, proč mě nikdo nepomlouvá.

Potřebuji si odpočinout jako sůl. Chtěloby to tak na měsíc do lázní... poslat manželku.

Nevadilo by mi, že jsem v životě několikrát dostal málem pár facek, jako že jsem je dostal doopravdy.

Pravda, moc toho nenadělá, ale zase má velkou odpovědnost.

Chvíli počkám. Jestli jsou v téhle frontě jen trochu slušní lidé, tak se přece na to vystávání musejí za pár minut vykašlat.

Mám vytříbený čich a mohu vám proto sdělit, že ti psi jsou pěkní chudáci.

Všechna dnes vylosovaná čísla jsou většině z vás málo platná.

Kdybyste věděl, jak vám závidím, že jste tak strašně ošklivý!

Bylo to jedno z mých nejkrásnějších manželství.

To není tím, že bych tě měl míň rád, jenže se tě začínám míň bát.

To je dobře, že mi postupně všechno zakazují - víno, kouření, ženy. Aspoň si budu moci konečně pořád jen prozpěvovat.

Je pravda, že se pod jeho vedením nikdy nic pořádného neudělalo, ale na druhé straně je fakt, že vždycky hledal důsledně a úporně zásadní řešení.

Ať mě moc neštvou, nebo od nich přestanu brát plat!

Proti padání vlasů nepotřebuji nic, ale kdybyste měl něco proti padání hlavy.

To je ženská! Ještě neotevře tlamu a už mluví!

Ne, to není mojí genialitou. Prostě na velké blbosti nemám potřebnou pravomoc.

Když chtěla žena mermomocí psa, tak jsem jí zakoupil bernardýna, aby ho za mnou nemohla štvát pod válendu.

Výtah nám jezdí málokdy, ale není to zas takové neštěstí, protože plánovanou spotřebu elektřiny vynahrazujeme tím, že svítíme na chodbách i ve dne.

Je to hluboce nevědecké, ale zase ze života.

Tomu se to píše, když neumí číst.

Jako anděl se mi jevila jen jedenkrát, a to když mi přirazila ve dveřích u ložinice palec.

Nikdy neodpustím číslicím, že pomohly konkretizovat moje manko.

Nepochopím, proč si s takovýma báječnýma ušima nepořídíte brýle.

Kdepak jsou ty časy, kdy mi přátelé dávali dobré rady; teď už se musím spokojit jenom se zlatem.

V horoskopu mám zlepšení bytové situace. Tak jsetli jen trochu věříš na osud, tak bys měl dnes uklidit a umýt okna.

Jak nemáš, hochu, žádné problémy, tak to je s tebou už málem konec.

Víte jak dlouho trvalo polidštění opice? A vy byste chtěli odbýt polidštění člověka za pár století?

Jak je to u myslitelů se zblbnutím? Je to nemoc z povolání nebo pracovní úraz?

Nedostaneš ode mě ani korunu, kdyby to mělo stát co chtělo.

Každá dobrá rada je vám drahá? Tak to ještě asi nevíte, nač přijde špatná.

Pane vedoucí, jestli mi nepřidáte, tak budu muset přestat lhát, že tu nejste.

Vůbec nemám nic proti manuální práci, ale nesmí se dělat vlastníma rukama.

Musel být včera opilý jako drak, jinak přece nemohl mít - jak jsem na vlastní oči viděl - tři hlavy.

Do kolika let se hodláte učit jen chybami?

Když říkají v práci nebo doma, že zase někdo něco neudělal, vždycky mě popadá tušení, že je řeč o mně.

To je smůla. Chudák kolega je nemocen a nemá ani telefon, abych mu mohl občas přitížit.

To jsou báječné šaty. Nemohla byste si je na chvilinku odložit, abych si je prohlédl jen tak bez vás?

Že dělám pořád chybu na chybu? Chci se holt co nejvíc naučit.

Copak to není dost pádná objektivní příčina, když na něco prostě nestačím?

Nenapadá vás náhodou nejzdravější nápoj na čtyři s V na začátku a s A na konci?

Jaképak můžou mít lidé problémy, když já o nich nic nevím?

Skleróza by mi ani tak nevadila, jako to, že na ni čímdál častěji zapomínám.

Víte, co mi na vás nejvíce vadí? Úplně všecko!!!

Dal jsem si kefír a jeden z nás asi nebyl v pořádku.

Kolikrát sliboval, že půjde do sebe, ale pak šel vždycky někam docela jinam.

Jo, tak když něčemu nastaví svoji hruď, tak je konec.

Když mermomocí chcete, abych plnil sliby, tak po mně žádné nechtějte.

Pardon, to jsem netušil, že autor jakožto otec myšlenky musí v redakci platit alimenty za připuštění!

To je toho. Prvního má skoro každá soutěž, ale umístěte se z devíti účastníků jako jedenáctý!

Normální lidé si vidí nejvýše na nos, jen zvláště vyvinutí jedinci jsou s to zahlédnout i vlastní uši.

Soudruhu řediteli, komu mám přidělit dopis zaměstnanců restaurace 018 - výrobně technickému nebo kádrově-personálnímu náměstkovi? Kategoricky žádají výměnu pivního vedení.

To by byla bývala věc, kdybych tak v mládí už našel, co jsem se k stáru naučil.

Ta by si ráda počkala mladá, až zestárnu, kdyby to šlo!

Prosím tě, zachovej klid. Kdyby to nebyl myslel z legrace, tak by ti to nevykládal do očí.

Že jste to ale hned neřekl, mohl jsem vás krásně už půl roku upřímně litovat.

Všichni jsou na mne poslední dobou tak hodní, jako když to se mnou spěje ke konci.

Važme si lidí, kteří jsou ochotni dělat, co dovedou!

Pravda, křičet "hop" než jeden skočí, nevypadá právě inteligentně. Ale křičet "hop" po doskoku?

Na vodě mě strhuje ta její ideální vodorovnost.

Kdybych se mezi vámi, chlípníci, nebála omdlít, tak jsem sebou už dávno švihla o zem.

Dělá se, jako by dovedl ležet jinak než v leže.

Za něco jsem vinen a za něco přímo můžu.

Ředitele bychom měli. Teď ještě někoho na řízení.

Když mi dal nejdřív ránu mezi oči a pak facku na levé i pravé ucho, tak pochopte, že jsem nemohl nic vidět ani slyšet.

Je to možné, že se mi nelíbí televizní programy jenom proto, že nejsem dosud vlastníkem barevného televizoru?

Se vším jsem si v tom životě věděl rady, jenom se životem ne.

Když řekne humorista něco na tvou adresu, nikdy nemůžeš vědět, co má přesně na mysli, a proto se mu sluší dát zálohově přes hubu.

Nikdy nemůže být na světě tolik hub, kolik je na světě hub.

Pochopte, že jak začnete na věci kašlat, tak nemohou být nepokašlané.

Komu se to hlásí, když mají poruchy poruchy?

Je to pravda, že když se mi nebudou líbit všechny televizní programy, tak mi můžou vypnout televizi úplně?

Člověče, vy nejste člověk, vy jste sebepozorovatelna!

Mám se dobře, nikdo na mě nemá čas.

Moje máma, pane, uměla škubánky, že by to moje manželka nikdy nedokázala. A mohla by se to taky někdy opovážit zkusit!

Mám takovou paměť, že na mě ani po smrti nezapomenete!

Jsem pro zvedání laťky, ale musí se to svěřit mně.

Jen mi zkuste zvýšit laťku, když myslíte, že na to máte dost dlouhé prsty.

Skrblík! Odmítl mi to půjčit, ačkoli to vůbec neměl.

Ještě nezačali pořádně hrát a už to bylo 0:0.

Cože? My že řveme? Vy tak nenatahujte ty svý chtivý ušiska, dotěro zvědavá!

Víte, na létu mám nejraději ty krásně krátké noci.

Když nebudu muset nic dělat, vezmu jakoukoliv funkci. I dvě.

Já bych byl, pane, poslanec! Mám čisté ruce - pět let jsem je nevyndal z kapes.

Teď když mě už znovu nekandidují, musím vám také já svěřit, že jsem v uplynulém období nebyl se svými voliči příliš spokojen.

Podvodníků je habaděj, ale většina si to ještě neuvědomuje.

Už to není, co to bývalo, jako že to nikdy nestálo za moc.

Nejak se já i to posezení v hospodě čím dál víc prodlužujeme.

Já osobně budu pro svůj návrh hlasovat jednomyslně a apeluji při té příležitosti na všechny přítomné, aby mě jednohlasně podpořili.

Ještě mnohokrát se budeme muset sejít, než se dohodneme, jak zredukovat porady na nejnutnější míru.

Jsem ochoten převzít jakoukoli odpovědnost, pokud nebudu muset za něco odpovídat.

Uznávám, že jsem nikdy nic pořádného nedokázal, ale vy zase uznejte, že jsem měl vždycky tu nejlepší snahu.

Všeobecně jsem zásadně proti, ale konkrétně v mém případě ne.

Nevím, čím to je, ale nejvíce mě vzrušuje bavit se o věcech, kterým nerozumím.

Mohl byste laskavě nechat toho jídla, když vidíte, že kouřím?

Nekopej do mě, Naděnko, okopeš si botičky!

Jen se dobře podívejte, Mistře, co je kolem nás dvou námětů na satiru!

Kam bych tak ty peníze schoval. abych je hned tak nenašel.

Ach, to jsem se, člověče, změnil, co jsem tě neviděl!

Na začátečníka ten pikolík obsluhuje dost ledabyle.

To jsem celý já: Když dělám, tak dělám, a když žiju, tak to taky nestojí na nic.

Tak a teď se podíváne do novin, jak to hrála minulý týden naše televize.

Jednání o své osobě se zásadně nezúčastňuji, protože se nerad bavím o hloupostech.

Díky tomu, že jsem se dostavil na schůzi, byla nás nadpoloviční většina a byli jsme tudíž schopni všeho.

Mohu o něm říci jen to nejlepší. Byl vždycky plně přesvědčen o správnosti postupu každého současného vedoucího.

Rád rozprávím o tom, co bylo, i o tom, co bude. Nudí mě řeč o tom, co už mělo být.

Tolik jsem se v mládí naučil a teď to ne a ne najít!

Někdo nerozumí televizorům, někdo anténám. Málokdo je všestranný jako já - nerozumím ani jednomu.

Jako rozumný člověk souhlasím i s nerozumy.

Co bych za to dal, kdybych nemusel nikomu nic dávat!

Nepovažuji se za pupek světa, ale cožpak mohu za to, že se svět sám od sebe zcela symetricky rozprostřel jaksi koldokola okolo mne?

Prosil bych asi dvě osminky hudby.

Pamatuj si, šéfe, že když s námi nebudeš chodit do hospůdky, tak přijdeš o moc.

Nevím, jak který dramaturg, ale jak já vidím nový talent, tak bych mu utrhal obě ruce.

Ženská, vy nejen dálkově studujete, vy i dálkově pracujete!

Napiš - jsem nenapravitelný zlobič a tatínek ať to stokrát podepíše!

Dokážu všechno na světě. Nařídit.

Chyb ani jakékoli jiné činnosti se nedopouští.

Rád bych se nějak vykoupil z dluhů, nejraději duševním utrpením.

Jak vám ji mám vypodobnit? Měla velké oči a krátké nohy a - jo - strašně se bála a ještě víc lhala.

Kromě sebe jsem popravdě mnoho chytrých lidí na tom světě nepotkal.

Puritán jsem odjakživa, jenže poslední dobou proto, že mi nic jiného nezbývá.

Když chci někoho pořádně urazit, začnu ho přesvědčovat o tom, o čem vím, že je to už dávno přesvědčen.

Tak to můj vkus ještě nepoklesl, abych přemýšlel sám nad sebou!

Kdybych po sobě neuklidil já, tak to snad neudělá nikdo.

Mám dost času, a tak místo abych chodil pěšky, jezdím tramvají.

Možná že chytám věci za ocas, vždycky ale dbám, aby se ubíraly správným směrem.

Nejsem asi normální člověk. Nesdílím odvěkou touhu lidstva ovládnout vesmír.

Specializuji se na úplně všecko.

Kolik předsevzetí jsem v mládí nedodržel! Teď jsem se už umoudřil. Nedělám předsevzetí.

Zajímavé, deset let jsem se soustavně a zevrubně touto otázkou zabýval a dospěl jsem náhle k tomu, co už je známo sto let.

Jako principiální vlastenec jsem se nenaučil ani jedinému cizímu jazyku.

Svět se zvrhá. Nejdříve začal nosit dlouhé vlasy a teď prý študuje v Praze na DÁMU!

Považujou si mě, protože na mně je vždycky co kritizovat a já to vždycky taky přijmu.

Copak práce, ta je mi hrou. Když ale zase nejsem žádný hračička.

Ten Král je ale eso! Svršky nechá doma a jde si klidně ve spodkách na desítku.

To jsme celí my, majitelé černobílých televizorů. Ani ve snu nás nenapadlo, že to B v kroužku znamená barevný!

Víte, co času musím proflákat, abych byl plně vytížen?

Sebekriticky přiznávám, že jste rošťáci.

K řediteli vcházejte výhradně zadem.

Pozor! Nebezpečí výtahu! Na úrazu se pracuje!

EXPRES čistírna! Za příplatek čistíme pomaleji.

Podnikový psycholog. Jsem vedle.

Co máš proti zimě? Že se ptá, cos dělal v létě? A co ta benevolence pokud jde o jaro a o podzim, to je málo?

Nevím, proč se tomu říká námluvy, když mě nepustili ani ke slovu?

Jako zkušený ředitel jsem to navlékl tak, že mě všichni nahoře i dole neustále hlídají, zda nemám něco se sekretářkou, a já mám se vším ostatním pokoj.

Mám dojem, že se toho přece jen pořád více nazpívá než namluví.

Jde z tebe zima - pořád se jen ptáš.

Jsem výjimečný člověk. Některé věci dovedou snad všichni lidé na světě, až na mne.

Nechápu, co proti mně mají. Z práce odcházím vždycky včas.

Uhynu snad štěstím. Učinila mě ministrem svého nitra.

Nic proti plánu, pokud se na něm zase nerajtuje.

Syn se mi svěřil, že je zamilován až po uši, ale neřekl odkud.

Pravda, zjevem sedmdesátku nezapřete, ale duševně jste stále ten malý, roztomilý čipera jako před šedesáti lety.

Víte, jak já musím být chytrý, když chybami se člověk učí?

Než vědět všecko, tak radši vůbec nic.

Kdybych se, pane, choval jako vy, právem bych si o sobě myslel, že jsem pěkný lump.

Teď vás, přátelé, nechci vytrhovat z usilovné práce, ale až budete hotovi, pískněte na mě, prosím, abych vám mohl nabídnout pomoc.